26. 7. 2016
Diskutovaná témata v logistice

Plýtvání potravinami versus vysoké logistické náklady

V dnešní době je plýtvání potravinami velmi diskutované téma. Jelikož je to téma, které se dotýká každého z nás a každý z nás má k němu co říci, stalo se, že se smíchalo několik věcí dohromady. Plýtvání potravinami je několikerého typu a zdaleka ne za všechno můžeme jen my, spotřebitelé. Víme ale ve skutečnosti, čím vlastně plýtváme? Za každou vyhozenou potravinou se skrývá mnohem víc, než bychom si mysleli. 

Organizace FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) přichází s velmi zajímavými, avšak alarmujícími statistikami. Nevyužita, respektive koupena a nespotřebována je zhruba třetina veškerých světových dodávek potravin. Bohaté země vyhodí ročně tolik potravin, kolik Afrika vyprodukuje. A to není vše. V Evropě podle Evropské komise vyhodí každý člověk ročně 180 kilogramů potravin, což je doopravdy mnoho. Jak se to vůbec může stát?

Plýtvání potravinami a logistika

  • Nakupujeme bez rozmyslu, prostě toho máme doma „moc“. 
  • Nekupujeme „dostatečně“ některé druhy zboží a obchodníci je musí podle platných norem zlikvidovat.
  • Po domácnostech je druhým největším „plýtvačem“ potravin samotné zemědělství, které je nuceno obětovat kvůli nevyhovění normám nebo omezení trhu velké množství své produkce.
  • Kvůli nevyhovujícím estetickým požadavkům a neplněním norem vzhledu končí na skládkách obrovské množství ovoce a zeleniny. Běžný zákazník údajně není na ošklivé produkty připravený.
  • Nejsou k dispozici adekvátní balení výrobků. V obchodech nacházíme zbytečně velká balení, která mnoho domácností nemá šanci spotřebovat.
  • Neznáme pořádně rozdíl mezi minimální dobou trvanlivosti (best before) a datem použitelnosti (Spotřebujte do, Use by Date).
  • Nutno dodat, že tyto údaje do jisté míry zkresluje odpad vzniklý vařením. Ano, jsou to potraviny, které by bylo možné ještě dále zpracovat (a v současné době vznikají iniciativy kuchařů, kteří se soustředí na suroviny, které by za „normálních“ okolností skončily v koši), nicméně by to hraničilo se standardy moderní společnosti. 

Co všechno je ztráta

Téma plýtvání potravinami je celospolečenský a celosvětový trend. Na jeho rozvoji se podílí především změny klimatu, které nám ukazují, že podmínky pro pěstování životně důležitých surovin nemusí být stálé, ubývá plodné půdy, vody, klimatické a živelné podmínky mění a omezují produkční schopnosti některých regionů. 

Pokud vám nevyhovuje perspektiva náhledu na plýtvání potravinami „nakrmte chudé“, máme tady strohý faktograficko-ekonomický přehled dopadů plýtvání potravinami na moderní společnost.

  • Vyhazováním jídla přispíváme ke změně klimatu. Rozkladnými procesy na skládkách potraviny poměrně významně zvyšují produkci metanu. Čímž vlastně tvoříme takový začarovaný kruh.
  • Za každou vyhozenou potravinou stojí náklady na pěstování surovin, výrobu, balení, distribuci a skladování, stejně tak jako náklady na lidskou sílu, která s potravinami manipuluje. Paradoxní je, že když jako spotřebitelé nakupujeme moc, vyhazujeme doma, když málo, vyhazují řetězce.
  • Zbytečným vyhazováním potravin plýtváme jak ekonomickými, tak přírodními zdroji – vodou, půdou energií.

Logistika potravin

Většina potravin patří mezi zboží podléhající rychlé zkáze. V rámci skladování a distribuce patří logistika teplotně kontrolovaných zásilek k těm nejnáročnějším segmentům vůbec. Je třeba využívat co nejpreciznějších postupů i technologií, a to ve všech částech dodavatelského řetězce. Plýtváme tedy i náklady nejen na užití, ale také na vývoj nových technologií. Příklad za celou problematiku – dopravit ke koncovému spotřebiteli mraženou aljašskou tresku je mnohem nákladnější než dopravit bavlněné tričko z Bangladéše.   

A co více… plýtvání potravinami se bezprostředně dotýká také logistiky každé domácnosti. Každá vyhozená potravina s sebou do koše odnese trochu vašeho času a nákladů na dopravu, které jste vynaložili na to, abyste si vyhozenou věc pořídili.

Apel na rozumné nakupování a uvědomělou spotřebu není jen ekologická a humanitární agitace, která by mohla nejednoho apriorního pragmatika imunizovat vůči argumentům. Je to také čistě ekonomický nonsens, který se na alespoň nějaké úrovni bezprostředně dotýká každého z nás.