Logistická akademie - cesta k mistrovství logistiky!

Zásadní problémy ve skladové logistice a jak z nich ven

Diskutovaná témata v logistice

9. 3. 2017

Jaroslav Bazala

Skladování je podstatnou součástí distribuční logistiky, která se podílí na zajištění správného, ekonomického a efektivního materiálového toku. Správné skladování a vše, co se ho jakkoliv týká (od použitých technologií až po lidský faktor) má přímý a nezanedbatelný vliv na úroveň zákaznického servisu, jaký je naše firma schopna poskytnout, a to včetně vlivu na celkové logistické náklady. Tento důležitý spojovací článek mezi dodavateli a výrobou, mezi jednotlivými výrobními kroky a mezi výrobou a zákazníkem se ve  firmách potýká s problémy, které mohou brzdit celý dodavatelský řetězec a negativně ovlivňovat profit firmy. Jaké jsou čtyři nejčastější chyby, na které můžeme narazit, když přijde řeč na skladování?

Chyby ve skladování

Co je to skladování?

Skladování je podstatná součást logistického systému, ve které dochází k uchování produktů od surovin, materiálu nebo dílů po hotové výrobky. Manipulace se zbožím probíhá ve skladech většinou ve čtyřech základních krocích – přejímka, uskladnění, vychystání a expedice. Nejen samotná výroba, ale také tyto činnosti přidávají k produktům hodnotu, vyjádřitelnou například tzv. „cenou okamžitého použití“. Přirozenou snahou přitom je náklady na skladování minimalizovat.

Ať už se jedná o jakýkoliv typ skladu, minimalizace nákladů na jeho fungování neznamená, že seškrtáme, co se dá. Protože logistika je sled navazujících událostí a procesů, je třeba uvažovat i o tom, že zvýšení například zmiňované úrovně zákaznického servisu může přinést mnohem více peněz, než bychom „ztratili“ při investici do efektivity skladování.

Sklad a jak v něm nedělat chyby

Pro skladování je důležitých mnoho faktorů: adekvátně zvolené prostory rozčleněné na fungující zóny, výkonná a spolehlivá skladová a manipulační technika, dobře fungující systém identifikace skladových položek a stejně tak skladových lokací, odpovídající informační systém a v neposlední řadě kvalifikovaný personál. Z tohoto výčtu vyplývá, prostoru pro výskyt chyb je habaděj. Které jsou ty nejbolavější?

 

  • Data v informačním systému nekorespondují s reálným stavem skladovaných produktů.

Co s tím? Samozřejmě nebudeme mluvit o akutním řešení vzniklého problému, ale o systémových opatřeních, aby k takovému problému vlastně vůbec nedošlo. Jak se tedy poprat s chronickým rozdílem mezi tím, co je napsáno, a tím, jak to je ve skutečnosti? Odpovědí je automatizovaná identifikace skladových položek, tedy volba takového logistického informačního systému, který funguje s minimálním ohledem na lidský faktor. Paralelním krokem je pak co nejefektivnější adresace skladových lokací, která usnadní skladovou navigaci. Zvýší se přesnost, přehlednost i orientace, zlepší organizace práce a zrychlí evidence výsledků probíhajících procesů.

  • Roste intenzita manipulace.

Co s tím? Počet „úkonů“ za jednotku času by měl být ve skladech co nejnižší. Tedy maximální konsolidace jízd, pochůzek, lidské práce... A podle hesla „kdo nemá v hlavě, musí mít v nohách“, je třeba se zamyslet především nad optimálním rozmístěním položek ve skladových lokacích, popřípadě optimalizací layoutu skladu, tedy jeho celkovým uspořádáním.

  • Máme málo místa.

Co s tím? Tento problém se neobejde bez komplexního řešení, které spočívá ve správně provedené diferenciaci zásob a v následném zvolení dostatečně sofistikovaných metod řízení pro různé skupiny zásob, nasazení adekvátních skladových technologií nebo rozhodnutí o využití logistických služeb.

  • Práce je spíš nárazová.

Co s tím? Pokud máme ve skaldu velké výkyvy v požadavcích na kapacitu pracovní síly, je třeba realizovat zásadní změny. Mohou se týkat celého systému řízení materiálového toku, dotknou se určitě samotné organizace práce směrem k pružným režimům a dozajista také dojde ke zvýšení požadavků na kvalifikaci personálu.

Logistika zajišťuje správné věci ve správný čas na správné místo za minimální cenu. Každá firma v logistickém řetězci chce být jeho silným článkem, a tak je třeba problémy nepřehlížet, ale řešit je, a to ne jen „až hoří“, ale systémově a preventivně. A, bohužel (i když v logistice bohudík – zlepšování je přece naše přirozenost), nesmíme usnout na vavřínech a naopak vědět, že žádná změna není konečná a ideální stav znamená každou chvíli něco jiného ;-)

 

komentáře na systému Disqus