27. 6. 2016
Rubrika múzická

Co se může logistika učit z přírody

Člověk zdaleka není jediným živočichem na zemi, který potřebuje dostat správné věci ve správný čas na správné místo. Takovou nutnost zažívá každý tvor, který žije ve společenství. Takzvaná eusocialita tedy společenské zřízení, kdy žijí generace živočichů pospolu, mají kastovní a pracovní systém, který pečuje o zachování celého superorgaismu, je základem pro tak efektivní fungování jedince ve společenství, že si o tom mnohý nadnárodní koncern může nechat jenom zdát. 

Fauna planety Země nám poskytuje neustálou inspiraci nejen v rámci principů chování a řešení problémů, ale také na poli technologií. V lidské logistice není zahrnut podstatný aspekt motivace efektivity v logistice jiných živočichů – otázka přežití. Jaký může být lepší důvod pro to, abychom ve svém snažení byli co nejdůslednější? I proto bychom se možná do zvířecí říše mohli obracet pro inspiraci častěji. 

Pokud živočich není vyloženě solitér, je třeba ve společenstvích zajišťovat (slovy logistika) materiálové a informační toky. Čím větší společenství je, tím preciznější mechanismy musí platit. Výhodou říše zvířat je to, že logistický management je nezpochybnitelný – je totiž zakódovaný v DNA, v miliónech let evoluce, které dokážou ovládat i jedince bez jakýchkoliv mentálních kapacit.

Jaký příklad a od koho bychom si mohli (nejen) v logistice brát?

Od včel. Především v oblastech dělby práce, dodržování termínů a v materiálovém toku. Naprosto přesné pracovní zařazení spojené se vzájemnou krizovou zastupitelností je pro efektivitu rojů naprosto klíčové. Včely dělnice, které tvoří oběhovou soustavu každého roje, mají jasně rozdělené úkoly, jejichž distribuce se řídí služební zralostí, tedy stářím. Zajišťují sběr nektaru a pylu, zásobování roje vodou, stavbou nových plástů, ochranu roje, péči o potomstvo i čištění úlů. Při nutnosti stěhování roje mají mezi sebou „specialistky“, které vyměřují dutiny stromů a jiné potenciálně vhodné prostory. Včelstva jsou od pradávna vybavená na zvládání sezónních výkyvů, například tím, že na zimu všichni trubci hynou, protože… jich prostě není třeba.    

Od mravenců. V informačních tocích jsou společenstva těchto výjimečných tvorů naprosto nepřekonatelná. Stejně jako včely mají vysokou efektivitu dělby práce, ale povýšenou ještě o to, že mluvíme o koordinaci statisíců tvorů v jednom hnízdě. To by samo o sobě nebylo tak impozantní, ale musíme uvážit, že na některých místech se vytvářejí kooperující systémy mravenišť, kdy jich mezi sebou komunikují i celé tisícovky. Díky nepřekonatelným vlastnostem (věděli jste, že mravenčí dělnice unese až 32 x více, než je její váha?) se mravencům podařilo vytvořit největší světovou biomasu, váha všech mravenců na Zemi odpovídá váze všech lidí a ještě asi polovině veškerého ostatního hmyzu dohromady. Také v reakcích na aktuální sezónu jsou mravenci nepřekonatelní. Přizpůsobení se ročním obdobím vede k dokonalému systému zásobování a skladování, organizaci práce i efektivnímu plánování rozvoje kolonie. Co je ovšem velmi podstatné, mravenci svým působením v lesích kypří půdu, takže zajišťují kvalitnější distribuci živin veškeré flóře, zbavují les škůdců, kterými se živí a celkově prospívají kvalitě celého biotopu. 

Logistika mravenců 

Od ptáků a ryb. Tady už mluvíme o propracovanějším oboru, a sice o přepravě. Určitě znáte zdánlivě magicky se pohybující hejna ptáků a ryb, která působí jako jeden živý organismus. Tato nevšední koordinace tisícovek „kusů“ živých tvorů je založena na bedlivém pozorování okolí, vyhodnocování situací a rychlým reakcím. Ryby plavou a ptáci létají bok po boku a orientují se podle chování svých sousedů. Vyhýbají se kolizím, čelí útokům a přibližují se jednotlivcům, kteří se vzdálí od hejna. Z takovéhoto principu pohybu čerpají inspiraci robotická odvětví, která vyvíjí samoorganizované přepravní jednotky, které jednou možná budou schopné zajistit pomocí optických senzorů přepravu i v „hejnu“ dalších, aniž by docházelo ke kolizím. 

Největší inspirací z říše zvířat je ale jediný princip – veškeré působení velkých společenství je v dokonalé symbióze s okolím, ve kterém i vedlejší produkty logistiky jsou prospěšné ostatním. A to přesně s nulovým ziskem. Obrat pozornosti k zelené a efektivní reverzní logistice je možná to nejpodstatnější, co se z principů logistiky i chování v přírodě můžeme učit.