6. 10. 2020
Aktuality / události

Zkracování dodacích lhůt jako cesta k efektivitě?

Logistické veličiny hrají ve výrobě zásadní roli. Závislost velikosti výrobních dávek, využití kapacit, stupeň rozpracovanosti meziproduktů, průběžná doba výroby – s tím se potýká každý výrobní manažer. Pro zdárnou logistiku je potřeba věnovat každé z hodnot patřičnou pozornost. Podle Jaroslava Bazaly je ale vybalancování výroby ve finále vždy otázkou chytrého a systematického plánování.

Zkracování dodacích lhůt jako cesta k efektivitě

Robotizace není samospasitelná

Podle průzkumu, který v malých a středních výrobních podnicích letos provedla agentura SC&C, plánuje během příštích tří let robotizovat výrobu 23 % dotazovaných podniků v ČR, v Maďarsku pak necelých 28 % a v Polsku dokonce 34 %. Jako důvody uvádějí mezi jinými také zvýšení produktivity a snížení nákladů, zkrácení dodacích lhůt nebo posílení konkurenceschopnosti a zvýšení flexibility.

„Robotizace je samozřejmě cestou, jak na současném trhu obstát, pokud je zavedena s vědomím rychle se měnících požadavků zákazníků. Může vést k plánování velkých výrobních dávek, aby byla co nejvíce využita jejich drahá kapacita. Velké dávky ale zároveň prodlužují průběžnou dobu, zpomalují reakci na individuální požadavky zákazníků, zvyšují rozpracovanost a mohou činit problémy s jakostí,“ vysvětluje Jaroslav Bazala (prezident Logistické akademie) s tím, že trendem jsou menší dávky se současným zkracováním seřizovacích časů.

Výroba rozpracovaná a výroba zbytečná

„Vítaným doprovodným efektem zkracování průběžné doby výroby je snižující se objem rozpracované výroby. Ta nám na jedné straně umožňuje rychleji reagovat na objednávky zákazníků, na druhé straně ji však musíme umět přesně plánovat a pak se o ni velmi bedlivě starat. V opačném případě bude jen překážet a navíc vázat značné finanční prostředky,“ říká J. Bazala.

Dodává, že existuje diametrální rozdíl mezi zásobou dílů k montáži vědomě připravených pro agilní vyřízení predikovaných objednávek a zásobou, která vznikla proto, že jsme ve výrobě „sjeli“ větší dávku než bylo nezbytně třeba (abychom například využili fond pracovní doby obsluhy).

"Mezi rozpracovanou výrobou a výrobou zbytečnou může být ale hranice velice rozmazaná. Je však nutné si uvědomit, že první z nich slouží firmě k zisku, druhá ho naopak výrazně užírá,“ vysvětluje.

Žádné zázračné řešení však neexistuje. „Skvělý trik na vytváření správného množství a struktury rozpracované výroby vám nikdo neprozradí. Cesta je jediná – systematické a pokročilé, tedy chytré, plánování,“ uzavírá prezident Logistické akademie.