Je všeobecně známo, že studium na Logistické akademii je velmi praktické. Závěrem získá každý úspěšný absolvent titul za jménem, který je uznávaný po celém světě. Než ale titul získá, musí absolvovat celý vzdělávací proces, který se děje především formou e-learningů, ale také na závěr skládá dvě zásadní zkoušky. A zde vám přinášíme minireport finálních jarních obhajob v Logistické akademii.

Řízení zásob včetně skladování a dalších navazujících procesů i činností jsou ožehavým tématem pro každou firmu, která s nimi má co dočinění. Optimalizace všech zásob má vliv nejen na náklady spojené s jejich nákupem, skladováním, řízením, manipulací, lidskou sílou atd., ale také například na náš service level a schopnost pružně reagovat na změny poptávky. Zatím nejpoužívanější metodou pro celou strategii zásob je tzv. per thumb, čili metoda nasliněného palce. Od toho, jak si principy praktikující logistici „cucají z prstu“ a spoléhají na své zkušenosti a intuici. Bohužel, ne vždycky je, byť kvalifikovaný, ale stále jen odhad, dostačující. Jak na tvrdá data? 

Nedávno jsem odpovídal na otázky pro Komoru logistických auditorů na téma logistického vzdělávání a certifikací. Myslím, že rozhovor je natolik povedený, že by byla škoda jej nepřesdílet i sem na blog jako inspiraci pro všechny z vás logistiků, kteří o studiu uvažujete.

Ať už vaše firma stojí na jakémkoliv místě logistického řetězce nebo jakékoliv logistické služby využívá, existují znaky, díky kterým jste schopni říci: „Naše logistika je dobrá.“ A nepatří mezi ně zdaleka jen poměr výnosů a nákladů, které díky logistice máte, to by bylo krátkozraké. Máme na mysli sofistikovanější faktory, které nezachycují jen čísla, ale to, jestli je vaše logistika tak efektivní, jaký jen může být.

Vesmír je nejen předmětem zkoumání, inspirací pro technologie a zdrojem poznání, ale také místem, které ve sci-fi románech, utopiích a fantaziích lidstvo v různých obměnách kolonizuje. Už na konci 19. století představil Percival Lowell Mars jako planetu vhodnou k osídlení – nicméně o necelých sto let později v roce 1976 jsme se díky sondě Viking 1 dozvěděli, že je Mars planetou spíše nehostinnou a rozhodně ne podobnou Zemi. Jenomže... se současnými národními i soukromými vesmírnými programy se už zdaleka nic nejeví tak nemožné.