Alexandr Veliký. Geniální vojevůdce, excelentní logistik

I když logistika není odjakživa vědou, je odjakživa nutností. I v dávných dobách chápali potřebu logistického zabezpečení přesunů materiálů a osob naprosto pragmaticky, analyticky a strategicky, a precizní logistika tak dala vzniknout celým říším. Mluvíme o logistice vojenské, pramáti později rozčleněného, systematizovaného a téměř všeobjímajícícho oboru. A mistrem mezi všemi byl Alexandr Veliký.

Zveřejněno
16
Březen 2016
Autor
Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog.
Sdílet

I když logistika není odjakživa vědou, je odjakživa nutností. I v dávných dobách chápali potřebu logistického zabezpečení přesunů materiálů a osob naprosto pragmaticky, analyticky a strategicky, a precizní logistika tak dala vzniknout celým říším. Mluvíme o logistice vojenské, pramáti později rozčleněného, systematizovaného a téměř všeobjímajícícho oboru. A mistrem mezi všemi byl Alexandr Veliký.    

„Hledej si království sobě rovné, Makedonie ti nestačí.“

Alexandr Veliký si nevzal od svého otce Filipa II. Makedonského ovšem jenom tuto dobrou radu, ale také jeho plány a ambice. Ty pak rozšířil a také realizoval. Už před Filipovou záhadnou smrtí dostal Alexandr možnost ověřit si v praxi svůj cit pro strategii a cílevědomou inteligenci. Ve svých pouhých šestnácti letech vyhrál první bitvu a založil první město, Alexandropolis. V osmnácti pak svou strategií významně dopomohl otci k porážce spojených vojsk thébských, athénských a korintských, čímž si společně podmanili celé Řecko. 

O rok později nastoupil na trůn a okamžitě začal realizovat plány na ovládnutí celé Asie. Vzhledem k tomu, že měl před sebou tažení dlouhé desítky tisíc kilometrů, bylo třeba pro vojsko zajistit nejen potřebný materiál, jídlo a zbraně, ale také „servis“ v podobě kovářů, kolářů, zbrojířů, zásobovacích útvarů, lazaretů a sběren zajatců a otroků. Tato strategie byla sice převzatá od římských legií, ale Alexandr tzv. taktiku týlních jednotek, které zabezpečovaly hlavní voj veškerým potřebným materiálem, povýšil doslova na mistrovské dílo.

Logistickým projektem se samo o sobě stalo například zabezpečení země v době vladařovy nepřítomnosti - udržování informovanosti, přezimování tisíců a tisíců pěších vojáků i jezdců daleko od domova. Zajímavou kapitolou je „logistika kořisti“. Jak známo, Alexandrova tažení byla úspěšná, bylo tedy nutné zajistit i přepravu bohatství a lidí s adekvátním zabezpečením.     

V rámci válečných strategií a příprav bitev nechyběly v Alexandrově armádě ani takové profese, jako byli experti na stavby různých strojů (například obléhacích), ale také filosofové, historici a hudebníci. Geniální taktikou a logistikou zejména tak dokázal přemoci i významnou početní převahu nepřátel. 

Se svou družinou urazil Alexandr za osm a půl let téměř osmnáct tisíc kilometrů, z nichž většinu absolvovalo vojsko pěšky. Podařilo se mu ovládnout nejen svou rodnou Makedonii, ale také hrdé národy Peršanů, Egypťanů a Arménů. Další v plánu byl celý Arabský poloostrov. Do svých výzkumných výprav zapojil loďstvo a jeho ambice sahaly ještě dále, nicméně roku 323 př. n. l. za poměrně záhadných okolností zemřel. 

Alexandr Veliký vybudovat obrovskou říši, v rámci svého tažení se mohl spoléhat ovšem pouze na dokonalou strategii a propracovaný logistický systém. Musel vymýšlet a koordinovat jak toky materiálů, tak přesuny lidských zdrojů, přísun finance i výměnu informací. A to si zaslouží obdiv nejen historický a společenský, ale i ten náš, logistický.