Stará, nová a tajná Hedvábná stezka

Mezinárodní a transkontinentální obchod zdaleka není doménou moderní civilizace, byť renesance termínu Hedvábná stezka v poslední době rezonuje evropskými médii. Už v dobách před naším letopočtem kvetl obchod mezi Čínou a zbytkem známého světa. Východní Čínu a Středomoří spojovala síť tras, po kterých proudilo zboží, informace, technologie, know-how, lidé a celé kultury. Cesta z jednoho konce na druhý ovšem trvala okolo tří let. Dnes zvládají náklady tuto cestu za pár dní. A je možné, že časem budou ještě lépe, rychleji, efektivněji a ohleduplněji.

Zveřejněno
16
Červen 2017
Autor
Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog.
Sdílet

Mezinárodní a transkontinentální obchod zdaleka není doménou moderní civilizace, byť renesance termínu Hedvábná stezka v poslední době rezonuje evropskými médii. Už v dobách před naším letopočtem kvetl obchod mezi Čínou a zbytkem známého světa. Východní Čínu a Středomoří spojovala síť tras, po kterých proudilo zboží, informace, technologie, know-how, lidé a celé kultury. Cesta z jednoho konce na druhý ovšem trvala okolo tří let. Dnes zvládají náklady tuto cestu za pár dní. A je možné, že časem budou ještě lépe, rychleji, efektivněji a ohleduplněji.

Silk road

Historická Hedvábná stezka

Hedvábná stezka, resp. správněji Hedvábná cesta, má mnoho kulturních a historických konotací. Cestovatelé si ji mohou spojovat s množstvím památek Evropy a Asie, popřípadě buddhistickými pamětihodnostmi, konec konců i dnes známe dobrodružné filmy a seriály s tématem tohoto obchodního koridoru.

Pravý význam historické Hedvábné stezky spočívá ale ve spojení obchodních a diplomatických světů Dálného východu a Evropy. V prvním století našeho letopočtu expandovala tehdejší vzkvétající Římská říše na Přední východ, a západočínský stát Čchin sjednotil znesvářené čínské národy a expandoval do Střední Asie. Tímto se Evropa a Asie doslova setkaly.

Krom diplomatických styků začalo po Hedvábné stezce proudit zboží. Předním artiklem bylo překvapivě hedvábí, ale také například drahé kameny, koření, léčivé látky, porcelán, barviva a hlavně papír. Směrem do Číny pak zase především koně a nefrit. Největším odbytištěm hedvábí byla Římská říše, kde symbolizovalo bohatství a vysoké postavení. První ránu tomuto obchodu zasadilo vyzrazení tajemství výroby hedvábí, které si Čína udržela téměř po pět století. Následně začalo hedvábí a jiné látky proudit oběma směry, Látky z Persie byly v Číně (i jinde) oblíbené díky svým tradičním, bohatým a unikátním vzorům.

Velmi podstatný je také informační a kulturní tok, díky Hedvábné stezce došlo k významnému kulturnímu, náboženskému a filosofickému rozvoji, takže se z ní stal ne jen obchodní, ale také kulturní most, jehož existence významně urychlila vývoj celých civilizací.

Vzhledem k obrovským vzdálenostem, které obchodníci museli překonávat, fungoval na Hedvábné stezce také jakýsi typ servisu – panovníci budovali síť tzv. karavanserájů, zázemí pro karavany, kde se mohli jak lidé, tak zvířata, občerstvit, přespat, ale byli také chránění před počasím a případnými zlodějskými útoky. Tato stanoviště byla od sebe vzdálena tak, aby se cesta od jednoho k druhému dala překonat za jeden den. Karavanseráje zvedaly komfort obchodníků, bylo tak v zájmu jejich „zřizovatelů“, aby byly co nejkomfortnější a nejčetnější, významně totiž posilovaly ekonomiku konkrétních zemí.

Hedvábná stezka zahrnovala severní a jižní trasy, které se spojovaly za Palmírem, ale samozřejmě ji netvořila jen cesta po souši. Zahrnovala také vodní tahy, přístavy Hedvábné stezky se rozkládaly na pobřežích Číny, jihovýchodní Asie, Indie, Perského zálivu nebo Rudého moře.

Na svých cestách se obchodníci potýkali s místním obyvatelstvem, ke střetům mezi místními a kočovníky docházelo takřka na denní bázi. Na trasách také působili různí podvodníci, ale také průvodci, kontroly a tak podobně. V historii nenacházíme jen poučení, ale také inspiraci a tím pádem také paralely... Hedvábná stezka si co do významu a fungování nezadá s dnešním vlastně globálním trhem.

  • Zajímavosti Hedvábné stezky. Do Číny se díky Hedvábné stezce dostali nejen koně, ale také například technologie výroby optických čoček, cukru z třtiny, dnes dobře známého vína z hroznů, špenát, česnek, hrách nebo hořčice. Z Číny se krom hedvábí rozšířil vynález třmenů který významně zvýšil přepravní i vojenské využit koní, dělo, střelný prach, kolovrat nebo tisk na papír.

(zdroj)

Nová Hedvábná stezka

Ačkoliv by se mohlo zdát, že současný trh je infrastrukturálně pokrytý, v roce 2013 spatřil světlo světa návrh čínské vlády na obnovu a vybudování nové sítě pozemních i vodních cest, které by efektivizovaly obchod na Eurasijském kontinentu. Nové trasy, obchodní a nákladní centra, zvýšená bezpečnost a logistická variabilita by měla společně zajistit lepší fungování a prostor pro další rozvoj už tak obrovského eurasijského trhu.

Již dnes existují tři železniční trasy, které Čínu a Evropu spojují. Severní, střední a jižní. Teoretickou výhodou relativně nejproblematičtějšího jižního koridoru je, že obchází Rusko, nedotýkají se ho tolik politické a ekonomické otřesy posledních let ani sankce; zaznamenal tedy významné posílení.

Cílem Nové Hedvábné stezky je především co nejefektivnější logistika – aby kontejnery, které plné míří z Číny do Evropy, se také plné vracely. V plánu jsou stamiliardové investice do budování železničních tratí a v rámci námořního koridoru také přístavů. Dalšími cíli jsou ohleduplnost k životnímu prostředí, nízké emise a celková liberalizace obchodu.

Tento plán rozděluje Evropskou unii na dvě frakce. Západní Evropa se k projektu staví velmi vlažně, obává se především zvýšení vlivu Číny na evropský trh, Střední a Východní Evropa, s vidinou potenciálu prosperity, projekt vítá. Jak to vše dopadne, bude jistě dílem nejen ekonomickým, ale také politickým a diplomatickým.

(zdroj)

Tajná Hedvábná stezka – Silk Road

V roce 2011 došlo ke vzniku největšího nelegálního tržiště s doslova jakýmkoliv zbožím Silk Road (Hedvábná stezka, cesta). Darknet, darkweb, či jakkoliv se rozhodnete pojmenovat „tajný internet“, tedy takový, ke kterému bez speciálního klienta (webového prohlížeče, v tomto případě šlo o známý Tor) nebudete mít přístup, je místem, kde se obchoduje se vším, co vás jen napadne. Od drog a zbraní po služby a informace. Místo světových měn ovšem platíte v bitcoinech. Distribuce, logistika a utajení těchto míst je pro obyčejného člověka velkou neznámou, stejně jako přístup k nim.

Po zatčení provozovatele Silk Road Rosse Ulbrichta první verze tohoto nelegálního marketu skončila, záhy se však objevila Silk Road 2.0 (zavřená v roce 2014) a Silk Road 3.0, která by měla fungovat dodnes. Přes 70 % nabízeného zboží a služeb z několika tisíci položkového seznamu je nelegálních. I tak vypadá odboj proti regulacím, zákonům a autoritám. A vše pod záštitou Hedvábné stezky.