Vyrábět a prodávat – více, efektivněji, ziskověji. To je cílem každého výrobního podniku. Ovšem aby bylo z čeho vyrábět, musí firma nejprve nakoupit materiál nebo součástky. Pokud není výrobní linky čím „nakrmit“, odbyt nebude mít co expedovat. Jestliže firma nakoupí špatně, tedy pozdě, příliš brzy, moc, málo, draze nebo nekvalitně, ohrožuje svou pověst a často i existenci.

Nákupčí jsou pod tlakem, aby spotřebovávali co nejméně prostředků a nepořizovali nic do zásoby. Materiál by v ideálním případě měl po příjmu ihned přejít k dalšímu zpracování, komponenty na montáž. K tomu nákupčí čelí soustavnému podezření z korupce a nemístným poznámkám od kolegů o plýtvání penězi, rozhazování a špatných rozhodnutích. Nakupovat přece umí všichni a každý by to zvládnul lépe, no ne?

Logistika je komplexním oborem, který zahrnuje řadu aktivit a bezpočet operací. Nejvyšší „patro“ logistiky, SCM (Supply Chain Management), se zabývá řízením odběratelsko-dodavatelských řetězců. Jak známo, každý řetěz je pouze tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek. A protože doba stupňuje tlak na efektivitu právě celých řetězců, je otázka, kde řetězec povolí, stále na místě.

Logistika je stále významnější součástí světa průmyslu a obchodu. Tento svět investuje ohromné finanční prostředky do konkurenceschopnosti. Již si nekonkurují jen samostatné firmy mezi sebou, ale právě celé dodavatelské řetězce. Jakákoliv změna, která zasáhne kterýkoliv z článků těchto řetězců, může přinést výrazné zvýšení jeho výkonu – současně však vytváří riziko, že dojde k opaku.

Lidé zavádějí a používají zkratky, aby si usnadnili život. Aby toho museli méně říkat, méně napsat. Zkratky jsou užitečné, ale také ošidné. Musíme je pečlivě dešifrovat. Pokud nebudeme věnovat dostatek pozornosti jejich kontextu, snadno nás mohou uvést omyl. Tři písmenka dokáží skrýt více pojmů i v rámci jediného oboru. Podívejme se proto na zkratku SOP a její dva „nejdůležitější“ významy ve spojitosti s logistikou – „Sales and Operations Planning“ a „Start Of Production“.

Historie čárového kódu se píše od roku 1952. Nápad, který vznikl zcela náhodně na pláži, má ve společnosti své důležité místo. Jednoznačná identifikace spotřebitelských, obchodních a logistických jednotek je klíčem ke sdílení dat pro snadnou sledovatelnost a přehled. Čárový kód je pojem známý, méně známý je už GS1 neboli Global System One. Možná proto, že je stále v povědomí především EAN. Ale všechno pěkně po pořádku. Pojďme zabrousit do historie čárových kódů, kde si řekneme, jak to vlastně bylo a je.

Už od roku 2013 stojí v pozadí logistického vzdělávání v Logistické akademii. Organizuje, připravuje a stará se o to, aby všechno fungovalo. Rovněž vybírá nová témata a lektory, kteří logistické vzdělávání šíří skrze Logistickou akademii dále. Řeč je o Dominice Mindášové, ředitelce Logistické akademie a tímto bychom vám ji rádi představili.

Vyrábět a prodávat – více, efektivněji, ziskověji. To je cílem každého výrobního podniku. Ovšem aby bylo z čeho vyrábět, musí firma nejprve nakoupit materiál nebo součástky. Pokud není výrobní linky čím „nakrmit“, odbyt nebude mít co expedovat. Jestliže firma nakoupí špatně, tedy pozdě, příliš brzy, moc, málo, draze nebo nekvalitně, ohrožuje svou pověst a často i existenci.

Nákupčí jsou pod tlakem, aby spotřebovávali co nejméně prostředků a nepořizovali nic do zásoby. Materiál by v ideálním případě měl po příjmu ihned přejít k dalšímu zpracování, komponenty na montáž. K tomu nákupčí čelí soustavnému podezření z korupce a nemístným poznámkám od kolegů o plýtvání penězi, rozhazování a špatných rozhodnutích. Nakupovat přece umí všichni a každý by to zvládnul lépe, no ne?

Logistika je komplexním oborem, který zahrnuje řadu aktivit a bezpočet operací. Nejvyšší „patro“ logistiky, SCM (Supply Chain Management), se zabývá řízením odběratelsko-dodavatelských řetězců. Jak známo, každý řetěz je pouze tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek. A protože doba stupňuje tlak na efektivitu právě celých řetězců, je otázka, kde řetězec povolí, stále na místě.

Logistika je stále významnější součástí světa průmyslu a obchodu. Tento svět investuje ohromné finanční prostředky do konkurenceschopnosti. Již si nekonkurují jen samostatné firmy mezi sebou, ale právě celé dodavatelské řetězce. Jakákoliv změna, která zasáhne kterýkoliv z článků těchto řetězců, může přinést výrazné zvýšení jeho výkonu – současně však vytváří riziko, že dojde k opaku.

Lidé zavádějí a používají zkratky, aby si usnadnili život. Aby toho museli méně říkat, méně napsat. Zkratky jsou užitečné, ale také ošidné. Musíme je pečlivě dešifrovat. Pokud nebudeme věnovat dostatek pozornosti jejich kontextu, snadno nás mohou uvést omyl. Tři písmenka dokáží skrýt více pojmů i v rámci jediného oboru. Podívejme se proto na zkratku SOP a její dva „nejdůležitější“ významy ve spojitosti s logistikou – „Sales and Operations Planning“ a „Start Of Production“.

Historie čárového kódu se píše od roku 1952. Nápad, který vznikl zcela náhodně na pláži, má ve společnosti své důležité místo. Jednoznačná identifikace spotřebitelských, obchodních a logistických jednotek je klíčem ke sdílení dat pro snadnou sledovatelnost a přehled. Čárový kód je pojem známý, méně známý je už GS1 neboli Global System One. Možná proto, že je stále v povědomí především EAN. Ale všechno pěkně po pořádku. Pojďme zabrousit do historie čárových kódů, kde si řekneme, jak to vlastně bylo a je.

Už od roku 2013 stojí v pozadí logistického vzdělávání v Logistické akademii. Organizuje, připravuje a stará se o to, aby všechno fungovalo. Rovněž vybírá nová témata a lektory, kteří logistické vzdělávání šíří skrze Logistickou akademii dále. Řeč je o Dominice Mindášové, ředitelce Logistické akademie a tímto bychom vám ji rádi představili.

Vyrábět a prodávat – více, efektivněji, ziskověji. To je cílem každého výrobního podniku. Ovšem aby bylo z čeho vyrábět, musí firma nejprve nakoupit materiál nebo součástky. Pokud není výrobní linky čím „nakrmit“, odbyt nebude mít co expedovat. Jestliže firma nakoupí špatně, tedy pozdě, příliš brzy, moc, málo, draze nebo nekvalitně, ohrožuje svou pověst a často i existenci.

Nákupčí jsou pod tlakem, aby spotřebovávali co nejméně prostředků a nepořizovali nic do zásoby. Materiál by v ideálním případě měl po příjmu ihned přejít k dalšímu zpracování, komponenty na montáž. K tomu nákupčí čelí soustavnému podezření z korupce a nemístným poznámkám od kolegů o plýtvání penězi, rozhazování a špatných rozhodnutích. Nakupovat přece umí všichni a každý by to zvládnul lépe, no ne?

Logistika je komplexním oborem, který zahrnuje řadu aktivit a bezpočet operací. Nejvyšší „patro“ logistiky, SCM (Supply Chain Management), se zabývá řízením odběratelsko-dodavatelských řetězců. Jak známo, každý řetěz je pouze tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek. A protože doba stupňuje tlak na efektivitu právě celých řetězců, je otázka, kde řetězec povolí, stále na místě.

Logistika je stále významnější součástí světa průmyslu a obchodu. Tento svět investuje ohromné finanční prostředky do konkurenceschopnosti. Již si nekonkurují jen samostatné firmy mezi sebou, ale právě celé dodavatelské řetězce. Jakákoliv změna, která zasáhne kterýkoliv z článků těchto řetězců, může přinést výrazné zvýšení jeho výkonu – současně však vytváří riziko, že dojde k opaku.

Lidé zavádějí a používají zkratky, aby si usnadnili život. Aby toho museli méně říkat, méně napsat. Zkratky jsou užitečné, ale také ošidné. Musíme je pečlivě dešifrovat. Pokud nebudeme věnovat dostatek pozornosti jejich kontextu, snadno nás mohou uvést omyl. Tři písmenka dokáží skrýt více pojmů i v rámci jediného oboru. Podívejme se proto na zkratku SOP a její dva „nejdůležitější“ významy ve spojitosti s logistikou – „Sales and Operations Planning“ a „Start Of Production“.

Historie čárového kódu se píše od roku 1952. Nápad, který vznikl zcela náhodně na pláži, má ve společnosti své důležité místo. Jednoznačná identifikace spotřebitelských, obchodních a logistických jednotek je klíčem ke sdílení dat pro snadnou sledovatelnost a přehled. Čárový kód je pojem známý, méně známý je už GS1 neboli Global System One. Možná proto, že je stále v povědomí především EAN. Ale všechno pěkně po pořádku. Pojďme zabrousit do historie čárových kódů, kde si řekneme, jak to vlastně bylo a je.

Už od roku 2013 stojí v pozadí logistického vzdělávání v Logistické akademii. Organizuje, připravuje a stará se o to, aby všechno fungovalo. Rovněž vybírá nová témata a lektory, kteří logistické vzdělávání šíří skrze Logistickou akademii dále. Řeč je o Dominice Mindášové, ředitelce Logistické akademie a tímto bychom vám ji rádi představili.

Vyrábět a prodávat – více, efektivněji, ziskověji. To je cílem každého výrobního podniku. Ovšem aby bylo z čeho vyrábět, musí firma nejprve nakoupit materiál nebo součástky. Pokud není výrobní linky čím „nakrmit“, odbyt nebude mít co expedovat. Jestliže firma nakoupí špatně, tedy pozdě, příliš brzy, moc, málo, draze nebo nekvalitně, ohrožuje svou pověst a často i existenci.

Nákupčí jsou pod tlakem, aby spotřebovávali co nejméně prostředků a nepořizovali nic do zásoby. Materiál by v ideálním případě měl po příjmu ihned přejít k dalšímu zpracování, komponenty na montáž. K tomu nákupčí čelí soustavnému podezření z korupce a nemístným poznámkám od kolegů o plýtvání penězi, rozhazování a špatných rozhodnutích. Nakupovat přece umí všichni a každý by to zvládnul lépe, no ne?

Logistika je komplexním oborem, který zahrnuje řadu aktivit a bezpočet operací. Nejvyšší „patro“ logistiky, SCM (Supply Chain Management), se zabývá řízením odběratelsko-dodavatelských řetězců. Jak známo, každý řetěz je pouze tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek. A protože doba stupňuje tlak na efektivitu právě celých řetězců, je otázka, kde řetězec povolí, stále na místě.

Logistika je stále významnější součástí světa průmyslu a obchodu. Tento svět investuje ohromné finanční prostředky do konkurenceschopnosti. Již si nekonkurují jen samostatné firmy mezi sebou, ale právě celé dodavatelské řetězce. Jakákoliv změna, která zasáhne kterýkoliv z článků těchto řetězců, může přinést výrazné zvýšení jeho výkonu – současně však vytváří riziko, že dojde k opaku.

Lidé zavádějí a používají zkratky, aby si usnadnili život. Aby toho museli méně říkat, méně napsat. Zkratky jsou užitečné, ale také ošidné. Musíme je pečlivě dešifrovat. Pokud nebudeme věnovat dostatek pozornosti jejich kontextu, snadno nás mohou uvést omyl. Tři písmenka dokáží skrýt více pojmů i v rámci jediného oboru. Podívejme se proto na zkratku SOP a její dva „nejdůležitější“ významy ve spojitosti s logistikou – „Sales and Operations Planning“ a „Start Of Production“.

Historie čárového kódu se píše od roku 1952. Nápad, který vznikl zcela náhodně na pláži, má ve společnosti své důležité místo. Jednoznačná identifikace spotřebitelských, obchodních a logistických jednotek je klíčem ke sdílení dat pro snadnou sledovatelnost a přehled. Čárový kód je pojem známý, méně známý je už GS1 neboli Global System One. Možná proto, že je stále v povědomí především EAN. Ale všechno pěkně po pořádku. Pojďme zabrousit do historie čárových kódů, kde si řekneme, jak to vlastně bylo a je.

Už od roku 2013 stojí v pozadí logistického vzdělávání v Logistické akademii. Organizuje, připravuje a stará se o to, aby všechno fungovalo. Rovněž vybírá nová témata a lektory, kteří logistické vzdělávání šíří skrze Logistickou akademii dále. Řeč je o Dominice Mindášové, ředitelce Logistické akademie a tímto bychom vám ji rádi představili.